Za příběhem Jane Goodall se skrývá něco, o čem se příliš neví. Přitom i ona přiznává, že to pro její cestu bylo naprosto klíčové. Než se z Jane Goodall stala světoznámá vědkyně, potkala jistého člověka, který ji na rozdíl od ostatních věřil. Byl to mentor, který jí otevřel dveře, o nichž netušila, že existují. A pomohl jí uskutečnit životní sen.
Londýn, 1957. Mladá Jane dává výpověď a kupuje si jednosměrnou letenku do Keni. Nemá akademické vzdělání ani kontakty. Má ale sen, který ji pronásleduje od dětství. Chtěla žít v Africe mezi divokými zvířaty.
„Lidé se mě ptali, jak si to představuji,“ vzpomíná Jane. „Žena bez univerzitního vzdělání chce studovat divoká zvířata v Africe? V padesátých letech to znělo jako naprostý nesmysl.“
Její odvážný krok se však ukázal jako správné rozhodnutí. Jako zázrakem potkala v Africe paleontologa Louise Leakeyho. Ten zrovna hledal člověka, který by pozoroval šimpanze v Tanzanii. „Nepotřebuji dalšího vědce zatíženého teoriemi,“ vysvětlil jí Leakey. „Potřebuji někoho s čistou myslí a trpělivostí.“