Sobota ráno. Sedíš s kávou a těšíš se na klidný den. Pak ti cinkne WhatsApp: „Holky, nemáte někdo tu smlouvu s klientem? Potřebuju to dneska vyřešit.“
Víš, že to není tvoje zodpovědnost. Víš, že je sobota. Jenže taky vidíš, že ostatní ve skupině mlčí, a ty máš pocit, že by ses měla ozvat. Že bys v tom kolegyni neměla nechat.
Neměla…?
Zaplašíš hlas pochybností a už píšeš: „Mrknu se na to a pošlu ti to.“
Pokolikáté už jsi dala přednost práci před rodinou, svými zájmy nebo zaslouženým odpočinkem? Pokolikáté ti někdo napsal a tys okamžitě zareagovala, jako by sis nemohla pomoct?
Ty víš, že bys měla říct ne. Ale obě taky víme, že naučit se říkat ne je jedna z největších výzev nejen v práci.
Možná si říkáš, že odmítat žádost druhých o pomoc je sobecké.
Ale co když ne je ve skutečnosti největším darem, který můžeš dát sobě i ostatním? A co když tím, že pořád říkáš ano, ve skutečnosti škodíš nejen sobě, ale i lidem, kterým se snažíš pomoct?
Pravda je taková, že když říkáš ano všemu a všem, tvoje ano ztratí hodnotu.
Představ si kolegyni, která nikdy neřekne ne. Po čase si začneš všímat, že její práce už není tak kvalitní. Působí unaveně, roztržitě. Projekty se opožďují. Přetížila se. A její neustálé ano už nevychází z jejího vlastního rozhodnutí, ale z neschopnosti říct ne.
Naproti tomu je kolega, který řekne ne věcem, na které nemá kapacitu. Jeho ano pak má váhu. Když přijme úkol, víš, že ho udělá dobře a včas.
Lekce pro tebe: Když říkáš ano jen tomu, na co máš skutečně čas a energii, doručíš ostatním kvalitnější práci a také možnost se na tebe v takové věci spolehnout.
Jiný příklad. Opět WhatsApp a skupinka žen, kde jedna kolegyně píše každý den dotazy: „Kde je ten dokument?“ „Jak se dělá tahle věc?“ „Můžete mi někdo pomoct?“
Na začátku jí všechny ostatní ochotně odpovídají a snaží se být nápomocné. Ale postupně se skupinka rozdělí na ty, které odpovídají (obvykle 2-3 lidé), a ty, které jen čtou.
Ty, co odpovídají, jsou čím dál unavenější a otrávenější. Kolegyně si zvykla využívat vaši skupinu jako Google.
A pak se někdy stane, že ostatní přestanou odpovídat úplně. Najednou si kolegyně musí najít informace sama. A světe div se, ono to jde.
Co to znamená: Říct ne v pravý moment je dar ostatním. Je to pro ně příležitost růst a objevovat vlastní sílu a schopnosti.
„Víš, že se na tebe můžu spolehnout. Ty nikdy neodmítneš.“
Tohle není kompliment. Je to varovný signál.
Nedávno mi jedna manažerka vyprávěla, že měla v týmu kolegyni, která všechno odkývala. „Zpočátku jsem si myslela, že je skvělá. Ale pak jsem si všimla, že ostatní začali být nervózní. Nevěděli, jestli toho na ni už nenakládají moc. Jedna kolegyně se mi dokonce svěřila, že má pocit, že tu „hodnou“ kolegyni zneužívají.“ Místo týmové spolupráce začalo stoupat napětí. Ona se cítila přetížená, ostatní se cítili provinile, přestože jim to do jisté míry vyhovovalo.
Když má někdo jasné hranice a dá je najevo ostatním, každý ví, na čem je. Lidé se cítí bezpečněji, protože vědí, že když řekneš ano, myslíš to upřímně.
Stejně jako Althea Gibson ukázala v tenise ODKAZ Althea Gibson: Jak se prosadit, když tě nikdo nechce, že jasná pravidla vytvářejí respekt, i ty můžeš budovat důvěru prostřednictvím dobře nastavených hranic.
Odpověď na víkendové „urgentní“ záležitosti
Místo: „Mrknu se na to a pošlu ti to“ (v sobotu ráno)
Zkus: „Tohle vyřeším v pondělí jako první věc. Pokud je to opravdu urgentní, kontaktuj Petra.“
Vysvětli svoje „ano“
„Tento projekt ráda vezmu, protože přesně zapadá do mé gesce. Ale budu potřebovat odložit ten report.“
Nabídni alternativu (ale jen pokud chceš)
„Tento projekt teď zvládnout nemůžu, ale můžu ti doporučit dva lidi, kteří by ti s tím určitě pomohli.“
Zkus si vybrat jeden z těchto přístupů a vyzkoušej ho hned v nadcházejícím týdnu v praxi.
A pokud máš problém s pocitem viny z toho, že si chráníš svůj čas, v článku o sebepéči zjistíš, proč péče o sebe není sobectví, ale nutnost. Sebepéče není sobectví, i když tě okolí přesvědčuje o opaku A pokud se v tom chceš rovnou zlepšit, tak se přidej do SimplyPro komunity, kde si to společně trénujeme.
Stane se, že někdo na tvoje odmítnutí zareaguje nevrle: „Dřív jsi mi pomohla a nebyl s tím problém. Proč jsi na mě teď taková?“
Rozčílení kolegy pramení z toho, že si zvykl na tvou neomezenou dostupnost. To není tvůj problém. Můžeš říct: „Chápu, že je to zklamání. Ale teď je pro mě důležité něco jiného.“ I kdyby to znamenalo, že mu nepomůžeš, protože si chceš dát pauzu. Čas pro sebe.
A jestli tě trápí vnitřní kritika, která ti říká, že si odpočinek nezasloužíš, přečti si náš článek. Jak uklidnit ten nejkritičtější hlas v hlavě. Ten hlas v hlavě často není tvůj.
Pokud začneš cíleně pracovat na vymezení svých hranic, po nějaké době si všimneš těchto změn:
Jinými slovy, když začneš říkat vědomé ano i jasné ne, začne tě okolí vnímat ne jako pomocnici, ale jako profesionálku.
Lea Gottlieb začala podnikat až po čtyřicítce: Jak začít podnikání po čtyřicítce a vybudovat světovou značku a dokázala, že jasné priority a schopnost říct ne nepodstatným věcem jsou klíčem k úspěchu.
Nemusíš hned dělat revoluci. Stačí začít jedním malým ne.
Možná to bude reakce na víkendovou zprávu: „Tohle vyřeším v pondělí.“ Nebo rozhodnutí zapnout si na telefonu po sedmé večer režim „Nerušit“.
Sleduj, co se stane. Svět se nezhroutí. Lidé si poradí. A možno tě překvapí, jak rychle si ostatní začnou vážit tvých jasně vymezených hranic.
Pokud máš obavy, že změnu nezvládneš, přečti si náš článek Strach ze selhání i z úspěchu: Jak překonat pochybnosti, které nás ženy brzdí. Uvidíš, že nejistota je naprosto normální.
Říkat ne není sobectví. Je to způsob, jak si chránit hranice a zároveň přinášet ostatním to nejlepší ze sebe.
V komunitě SimplyPro se učíme, jak zvládnout pocit viny, nastavit jasné hranice a přestat se obětovat na úkor vlastních potřeb. Pokud chceš mít víc energie pro sebe, rodinu i kariéru, přidej se k nám.
Protože největší dar, který můžeš světu dát, je tvá přítomnost, energie a autenticita.
